Phot[o]lin • svět skrze olinův objektiv • world through olin's lens

V pátek večer začaly vzduchem poletovat drobné vločky sněhu. Ovšem přes noc se tam nahoře do toho natřásání peřin pořádně obuli, protože v sobotu ráno už byla regulérní nefalšovaná zima se vším všudy - sněhové čepice na autech, pluhy plužily, děti bobovaly, chodci se klouzali, z nebe se snášela další bílá nadílka... V neděli jsem si ráno přivstal a rozjel se autem ještě za tmy na Dlouhou Louku, kde jsem čekal více sněhu.

A taky že jo, bylo tam nádherně, alespoň co se mi v té tmě (a mlze) podařilo zahlédnout - z komínů zasněžených chalup stoupaly proužky dýmu, kolem silnice nádherné závěje, na silnici vrstva ujetého sněhu a na ní mi v tom kopci auto (i přes obuté zimní gumy) nakonec odmítlo pokračovat ve šplhání ke kýženému cíli. Byl jsem rád, že jsem se vyšrábal (prosmýkal - prokličkoval) k místu, kde jsem mohl auto otočit, a raději jsem se rozjel zpět domů.

Doma jsem počkal, až se rozední, a vypravil se do lesa. Nic jsem neponechal náhodě a když jsem se začal bořit do mokrého sněhu více, než je zdrávo, sáhl jsem do batohu pro sněžnice a dál pokračoval na nich. Byl bych si to dosyta užíval, kdyby se sněžení nezměnilo v déšť a všechna ta náhera se nezačala rozpouštět. Stihl jsem udělat pár fotek, než jsem byl celý promoklý a již podruhé to toho dne potupně obrátil k domovu.

Sníh naštěstí nezmizel, přes noc padal další a stromy se začaly zase obalovat. Inu, vypadá to, že s podzimními snímky letos končím. :-)