Kdo jsem...Oldřich Šístek Jak to bylo...V dětství jsem tátovi pomáhal vyvolávat černobílé fotky. Jako snad všude, kde se vyvolávaly fotky v domácích podmínkách, tak i u nás se v temnou komoru proměňovala koupelna - napřed táta v tanku vyvolal film, připravil zvětšovák, spínací hodiny, misky s vývojkou a ustalovačem, fotopapíry, nezbytnou červenou žárovku, a pak už jen stačilo dekami zatemnit okno... Bylo neuvěřitelně fantastické pozorovat, jak se z prázdného papíru vynořují obrysy vznikajícího obrázku... Hotový zázrak. Pak fotky opláchnout a nakonec "vyválcovat" v leštičce. Zřejmě díky těmto zážitkům jsem časem pocítil nutkání ke stvoření nějakého toho svého snímku, a to ne jen občasným zmáčkutím spouště na tátově Yashice... A tak se stalo, že mi jednou rodiče koupili takový ten jednoduchý fotoaparátek z umělé hmoty, co měl namísto číselných označení expozičních hodnot jen obrázkové symboly sluníčka, mráčku, apod... Je to ostuda, ale za nic už si nedokážu vzpomenout na jeho značku. (Updated: Vzpomněl jsem si - Corina to byla.) Zato si alespoň matně vzpomínám na první neumělé, dětinské pokusy. :-) Dále jsem se však focení, "díky" jiným zájmům, moc nevěnoval, až mi na přelomu 80. a 90. let, aniž by o tom věděl, k němu dal obrovský impuls kamarád na vojně. (Dodatečně díky, Paľo!) A to je vše, přátelé. Tádydádydáda. |
Foto-vybavení / Photo equipmentKliknutím na odkaz se zobrazí náhledy fotografií, pořízených vybraným vybavením:
Odkazy / Links
|