Tak se ještě jednou vracím k těmto krásným strojům. Nyní už jsou to sice jen muzejní exponáty, ale bývaly doby, kdy se z jejich okének vykláněly umouněné tváře strojvůdců a topičů, za supícími vlaky se táhla oblaka dýmu a páry a ve vzduchu byla cítit ona typická vůně kouře - někdy také pach spálené meze, jež měly na svědomí jindy efektní z komína odlétávající jiskry, které tak nezřídka zaměstnávaly nejbližší hasičské sbory. |