Phot[o]lin • svět skrze olinův objektiv • world through olin's lens

Už od dětství mě na hradech a zámcích strašně lákaly všechny ty zamčené dveře, které jsme za výkladu průvodcu pouze míjeli - mohly to být klidně i takové ty obyčejné "papundeklové", panelákové, a nezřídka k nim vedly dva-tři schůdky, které tomu (nevím proč) dodávali na přitažlivosti. Zvláštní je, že jsem si sám nikdy nepředstavoval nic konkrétního, co by za nimi mělo/mohlo být - byla tu vždy pouze ta zvědavost. Když jsem tedy nyní viděl tyto okované dveře s kruhovým klepadlem, při jehož použití by se rány musely rozléhat celým nádvořím, zase tu bylo to známé: Copak je asi za nimi?